Středa, 25 května, 2022
aktuálně

Mámy, potichu trpět není řešením: O poporodních depresích otevřeně promluvila máma, která si jimi prošla

Poporodní deprese se u žen vyskytují běžně. Netřeba se za ně stydět, ale vyhledat pomoc.
Přestože se těhotenství a mateřství většinou spojuje s pozitivními emocemi, nekonečným štěstím a láskou, u čerstvých maminek se mohou objevit i poporodní deprese, za co se žádná žena nemusí cítit vinna a špatně. Sociální sítě plné fotografií bezproblémového mateřství situaci také nepomáhají. Ve srovnání s „dokonalými matkami“ ženy nabývají pocit selhání.

Po porodu se běžně u žen mění nálady, jsou unavené, vyčerpané, plačtivé. Takové příznaky jsou normální a nemusíte hned propadnout panice, že trpíte poporodními depresemi. Pokud však příznaky přetrvávají déle než dva týdny a zhrošujú se, měli byste zpozornět. O svůj příběh se podělila i 32-letá maminka Gemma, která chce ženy povzbudit v tom, aby se nebáli vyhledat pomoc.

Gemma po porodu ztratila chuť k jídlu, začala pociťovat silné úzkosti, únavu a objevily se i záchvaty paniky. Když si uvědomila, že nejdela tři dny, pochopila, že si mateřství vůbec neužívá. Cítila se na dně a smutná.

Za poporodní deprese se ženy nemusejí stydět.
Zdroj: iStockphoto
GALERIE
Na svou dcerku se těšila celých 9 měsíců a těhotenství si každý den užívala, proto ji její psychický stav překvapil. Věděla, že zdravotníci to možná budou připisovat běžným poporodním stavem, ale ona už tušila, že za její příznaky se skrývá cosi víc.

Poporodní deprese se mohou objevit i rok od porodu
Se svými pocity se tak Gemma okamžitě svěřila svému partnerovi, který jí byl a je velkou oporou. Dohodli se, že vyhledá odbornou pomoc dříve, než se její příznaky budou zhoršovat ještě víc.

A měla pravdu, lékaři potvrdili poporodní deprese, což není nic neobvyklého. Od začátku těhotenství až do roku po porodu se u maminek může vyskytnout poporodní deprese nebo posttraumatická stresová porucha.

Příznaky mohou být různé u každé ženy, ale vždy platí, že poporodní deprese se mohou zhoršit a budou mít stále výraznější vliv na matku a dítě, ale i na ostatní členy rodiny. Proto by ženy neměly váhat a měli by vyhledat pomoc.

Gemma ví, že její stav se postupně zlepšuje, ale i tak se nemůže zbavit pocitu, že jako matka selhala. Od počátku bojuje s tím, že její dcerky by si zasloužila lepší mámu, že cokoliv dělá, není to dostačující. Její myšlenky byly jen negativní a svou mysl přirovnala k temnotě. „Jsem jen ráda, že jako novorozenec si ještě nebude pamatovat, jak jsem ji krmila a zároveň plakala.“

Její pocitem musí porozumět i blízcí
Má pocit, že přichází o první chvíle radosti s dcerkou, ale zároveň ví, že to, že si přiznala sama před sebou, že není v pořádku, je důležitým prvním krokem. Podle lékařů je ale velmi podstatné i to, aby partner, rodina nebo blízcí přátelé porozuměli symptomům a tomu, čím si maminka prochází.

Hlavně jí nemají vyčítat to, jak se cítí. Mají být pro ni oporou. Ačkoliv je to pro ně nepříjemné a frustrující. Je důležité, aby ji ujistily, že existuje mnoho matek, které si prošly poporodními dperesiami a že jejich stav se postupně zlepší.

Když Gemme diagnostikovali poporodní dperesie, přijala to a snaží se brát každý den takový, jaký je. Pokud se to dá, vždy jde na čerstvý vzduch. Když je unavená, odpočine si a partner jí pomůže s malou.

Pokud je smutná, nepřetvařuje se a ukazuje emoce takové, jaké jsou. Jednak proto, že se přetvařovat nemůže, ale i proto, že to nemá smysl. Ostatním matkám odkazuje, že není řešením potichu trpět. Je lepší, pokud k sobě i nejbližším budou upřímné, protože se nemají za co stydět. Postupně pak zvládnou překonat i ty nejtemnější myšlenky.

Další články autora

Komentáře

Reklama

SEO článek

Nejnovější články